Vstupujete na stránky, které jsou určeny odborníkům ve smyslu § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Prohlašuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb. a že jsem odborníkem ve smyslu této definice. Potvrzuji, že jsem se seznámil s riziky, jimž se jiná osoba než odborník, vystavuje, pokud vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Klinická enterální výživa bývá standardně založena na složkách kravského mléka a dalších složkách živočišného původu, jako je rybí olej nebo vitamin D. Pro celou řadu pacientů to představuje bariéru v přístupu k nutriční podpoře. Jedná se přitom nejen o vegetariány a vegany, ale i o osoby s potravinovými intolerancemi. „Aby byla nutriční podpora účinná, musí být upravena na míru konkrétnímu pacientovi, jeho individuálním potřebám a preferencím. U celé řady pacientů to však dosud prakticky nebylo možné. Nově ale na trh vstupuje plně rostlinná klinická enterální výživa Nutridrink PlantBased, dostupná ve formě sippingu. Výhodou plně rostlinné receptury je její univerzálnost – vhodná je pro vegany, osoby s laktózovou intolerancí i ty, pro které je současná klinická enterální výživa nevhodná například z náboženských důvodů,“ uvedla na nedávném výročním kongresu České společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP v Hradci Králové dr. Rebecca Stratton z Lékařské fakulty Univerzity v Southamptonu ve Velké Británii. Tuto část programu podpořila značka Nutricia.
Být veganem znamená úplně vyloučit potraviny živočišného původu ze stravy. Počet veganů v populaci rychle stoupá a s tím stoupá také počet osob, které požadují veganskou klinickou nutriční podporu. V současné době jsou plně veganská asi jedno až tři procenta evropské populace. Ještě více lidí (tzv. reduktariáni) se ale neidentifikuje přímo jako vegetariáni, snaží se však redukovat živočišné složky ve své potravě a konzumovat je v omezené míře. S postupujícími environmentálními změnami a klimatickou změnou lze očekávat, že přechod na rostlinnou stravu bude stále častější. V současné době se veganství týká hlavně mladé populace, i ta ale bude stárnout a její nároky na klinickou nutriční podporu se budou měnit.
Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že v bohatých státech již hladem nikdo netrpí, opak je pravdou. Podvýživa ohrožuje i v rozvinutém světě nezanedbatelnou část populace, a to především ve zranitelných skupinách. Mezi seniory je velmi častá. V šetření Slavíkové a kol. z roku 2018 [1] byla zhodnocena antropometrická a biochemická data od celkem 254 klientů severočeských domovů pro seniory ve věku nad 65 let. Na základě dotazníku MNA (Mini Nutritional Assessment) bylo zhodnoceno, že podvýživa se týkala 10,4 procenta klientů a rizikem jejího rozvoje byla ohrožena dokonce více než polovina (50,8 procent) klientů, častěji se jednalo o ženy. Dotazník MNA přitom dobře koreloval se zhodnocením na základě klinických parametrů. Při srovnání s historickými daty pro obdobnou pražskou populaci bylo navíc zjištěno, že malnutrice je v severočeském regionu signifikantně častější a mezi jednotlivými oblastmi republiky tak existují značné socioekonomické rozdíly. V práci Brabcové a kol. z roku 2016 [2] bylo ohrožení malnutricí potvrzeno také u českých seniorů, kteří žijí v domácím prostředí, konkrétně se týkalo více než třetiny respondentů. Tyto osoby jsou potom obzvláště zranitelné v případě rozvoje akutního nebo chronického onemocnění, které může být u často křehkých seniorů posledním dělítkem mezi soběstačností a závislostí na ostatních. U osob ohrožených podvýživou by proto měl být udržován nízký práh pro zahájení klinické nutriční podpory. A nakonec, podvýživa je vedle zdravotních důsledků a negativního vlivu na kvalitu života také ekonomicky náročná. „Podle britských dat Elia a kol. z roku 2015 [3] stojí jen ve Spojeném království potíže, kterým by bylo možné eradikací podvýživy předejít, téměř
20 miliard liber ročně; včasným záchytem podvýživy a následnou intervencí lze reálně ušetřit cca 123 000 liber na 100 000 obyvatel. Zlepšení nutričního stavu by ideálně mělo být dosaženo co nejdříve a za použití kvalitní a vyvážené stravy. Avšak u závažnějších forem podvýživy (závažné komorbidity nebo nedostatečná schopnost dosáhnout adekvátního perorálního příjmu) prakticky není možné zvládnout tento stav bez klinické výživy. Včasný záchyt a intervence jsou proto klíčové a mohou předejít závažným komplikacím v budoucnu,“ komentovala dr. Stratton.
Nutriční podpora disponuje přesvědčivými důkazy o bezpečnosti a účinnosti, vhodná je u mnoha různých skupin pacientů se širokým spektrem diagnóz. V indikovaných případech přináší nárůst svalové síly a výkonnosti, vyšší kvalitu života, snížení rizika komplikací a rehospitalizací a méně časté návštěvy praktického lékaře a zdravotnických zařízení. „Aby mohl být potenciál klinické výživy zcela naplněn, musí vycházet vstříc konkrétním potřebám nemocného a jeho nutričním a klinickým nárokům. Výživa musí respektovat například potravinové alergie a intolerance a přizpůsobit se chutí, objemem i formátem potřebám pacientů. Potrava je ale úzce spojena s kulturním prostředím a klinická nutriční podpora není výjimkou. Rozšíření portfolia, které by bylo v souladu s nejrůznějšími náboženskými, environmentálními a morálními přesvědčeními jednotlivých nemocných, tak bylo naléhavě očekáváno. Právě plně rostlinná klinická nutriční podpora v přípravku Nutridrink PlantBased může tuto dosavadní mezeru vyplnit,“ sdělila dr. Stratton a dodala: „Účinná nutriční podpora je jen taková, kterou nemocní skutečně užijí. A pacienti budou konzumovat jen takovou klinickou výživu, se kterou se budou cítit dobře a která bude v souladu s jejich životním stylem.“
Klinická výživa je kompaktním zdrojem energie a bílkovin, kromě toho obsahuje vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Její složení je přísně regulováno a podléhá kvalitativním nárokům definovaným evropskou legislativou. Až dosud se dařilo dostát těmto nárokům jen s výrobky obsahujícími živočišné složky, konkrétně zejména kravské mléko, rybí oleje a vitamin D živočišného původu. S příchodem prvního čistě rostlinného sippingu v přípravku Nutridrink PlantBased se otevírá možnost klinické nutriční podpory i pro pacienty, kteří se stravují vegansky nebo rostlinnou výživu preferují. Důvody pro to mohou mít etické, environmentální, náboženské nebo jim vyloženě vyhovuje chuť a textura přípravku. To se může stát zejména u těch, kteří sipping užívají delší dobu a vykazují „chuťovou únavu“. Další velkou skupinou jsou pacienti s potravinovou intolerancí, především nemocní nesnášející laktózu nebo mléčnou bílkovinu. „Požadavky na klinickou nutriční podporu jsou značné, a to platí i pro podporu založenou jen na rostlinných složkách. Podle průzkumu provedeného mezi 209 zdravotníky, dominantně nutričními terapeuty, je klíčové, aby byla dostatečně energeticky denzní a pacienti nemuseli konzumovat velký objem. Respondenti také vyjadřovali přesvědčení, že by měla být nejenom bez laktózy (což je samozřejmé), ale také bez lepku, čímž se rozšíří spektrum pacientů, kteří ji budou moci užívat. Značný důraz byl kladen na kvalitu proteinu. Ten na jedné straně musí obsahovat dostatečně vyvážené spektrum aminokyselin, na straně druhé musí mít neutrální chuť a být dobře stravitelný, což může být u čistě rostlinných bílkovin výzvou,“ upozornila Rebecca Stratton.
Kvalitu proteinu v klinické výživě lze kvantifikovat pomocí skóre PDCAAS (Protein Digestibility Corrected Amino Acid Score) [4], které zohledňuje především profil zastoupení jednotlivých aminokyselin a jejich biodostupnost; vysoce kvalitní bílkovina se označuje nejnižším PDCAAS skóre 1. Aby bylo možné této hodnoty dosáhnout a zároveň dostát požadavkům dle doporučení FAO (Food and Agriculture Organization, Organizace pro výživu a zemědělství) z roku 2013, byl protein obsažený v přípravku Nutridrink PlantBased pečlivě nakombinován vhodným poměrem vysoce kvalitního sójového a hrachového proteinu. Sipping byl vyvinut tak, aby byl vhodný zejména pro pacienty s podvýživou při akutním nebo chronickém onemocnění a vyhovoval jejich klinickým nárokům. Výsledný produkt dosáhl skutečně PDCAAS skóre 1, na 200 ml přípravku připadá 300 kcal, 12 g proteinu a vyvážené množství vitaminů a minerálních látek.
Přípravek Nutridrink PlantBased byl po dobu 28 dní prospektivně podáván celkem 24 britským pacientům v práci autorů Griffen a kol. [5], část výsledků byla publikována letos, část je zatím nezveřejněna. Na základě těchto dat byla ve Velké Británii schválena úhrada z veřejného zdravotního pojištění. Všichni participanti se nacházeli ve vysokém riziku podvýživy, průměrný vstupní index tělesné hmotnosti (body mass index, BMI) souboru byl 19 kg/m2, věk 59 let a většinu tvořily ženy. Zapojeni byli pacienti s malignitami (karcinomy plic a zažívacího traktu), s chronickým srdečním selháním a chronickou obstrukční plicní nemocí. Compliance nemocných s dietním režimem byla velmi vysoká, kumulativně zkonzumovali celkem 94 procent předepsaných přípravků, Nutridrink PlantBased byl velmi dobře tolerován a nebyl zatížen nežádoucími účinky na zažívání ve smyslu průjmů, zvracení nebo bolestí břicha. Naprostá většina pacientů souhlasila, že přípravek se snadno vypije, objem je adekvátní, produkt je kvalitní, praktický, příjemně voní a dobře chutná. „Pro zdravotníky je potom zcela zásadní, že užívání sippingu nevedlo ke snížení základního perorálního příjmu a k omezení apetitu, pacienti ho užívali nad rámec běžné diety a jejich konzumace jiné potravy naopak statisticky nesignifikantně stoupla. Dohromady se tak dostali z přijatých 80 procent vypočítané denní potřeby kalorií na 111 procent, analogicky ze 76 procent potřeby proteinů na 106 procent. Signifikantně se zvedl také příjem draslíku, vápníku, železa, zinku, selenu a vitaminů C a D. I přes krátké sledované období přibrali statisticky významně na tělesné hmotnosti (+0,6 kg, p = 0,02) a zvýšila se hodnota BMI, po skončení sledovaného období se část pacientů z velmi vysokého rizika podvýživy přesunula do pásma středního rizika,“ popsala dr. Stratton a dodala: „Přípravek Nutridrink PlantBased je tak přinejmenším stejně kvalitní jako sippingy založené na živočišných složkách a rozšiřuje paletu dosud dostupných možností klinické výživy. Tím se otevírá prostor pro lepší personalizaci dietního režimu a nutriční podpora je dostupná pro širší spektrum pacientů.“
Reference:
Odběr novinek
